.: Tvorba dávnověků :. Můj Příběh: Ninja Club

"Tvorba dávnověků" je neuspořádaně uspořádaná hromádka několika příběhů, které jsem psala v dřívějších dobách a s radostí si je znovu pročítám a poučuji se ze svých chyb.
Tak je prosím, neberte nějak vážně.
Dalo mi dost práce vůbec sebrat odvahu a publikovat je veřejně... :D A přeji vám hodně štěstí v poučování se z mých chyb z dřívějška! ^^


Můj naprosto první příběh. Oh my :D

Psala jsem to asi v devíti letech, kdyby to někoho zajímalo xD Jména jsem využívala z rozličných příběhů, ke kterým jsem se tehdy dostala, což je jedna z mých velkých chyb tehdejší doby xD

By the way, fakt je to nelogický, ale i tak, enjoy :D

Verze 1.

V zemi jménem Dragonage žila jedna rodina, a to byli rodiče a dvě děti. Ty dvě děti se jmenovaly Izabela a Elizabeth. Izabela byla starší, ale Elizabeth ji mlátila. Jednou se Izabela ve škole doslechla o klucích, kteří jsou zlí, a tak si řekla: ‚‚Založíme klub ninjů!‘‘ Její přátelé (Dell, Scarlet, Tora Larry, Cloe, Naty, Linda, Lisa a Iris) s tím souhlasili, a tak začíná tento příběh. Cvičení osm hodin denně byla veliká práce, ale pomohlo to. Den na to, když šly Izabela a Elizabeth do školy, ušila Izabela ve družině oblek pro sebe a pro Elizabeth a když si ho oblékla, ukázala se paní družinářce a řekla: ‚‚Jsem kung-fu ninja!!‘‘. ‚‚No tak, Izabelo! Nech toho!‘‘ řekla paní družinářka. Zatímco Izabela šila, Elizabeth si hrála s přáteli a přemýšlela, co udělají, až budou opravdoví malí ninjové. Po příchodu domů začaly Izabela a Elizabeth pilně cvičit. Potom šli s ostatními ninji na hřiště. Ne na to, co známe: pískoviště, skluzavky a dětské pískoviště, ne. Oni šli na hřiště, kde se cvičí (vypadá spíš jako tělocvična ve škole, ale tam to vypadá volněji). Tam jsou: běžecké pásy, lana na lezení po stěnách, trampolína a podobné stroje na cvičení. Ale jen co prošli dveřmi (to hřiště mělo vysoké kamenné zdi, takže dveře byly potřeba), viděli, že tam někdo je a ne vypadalo to, že je přá-telsky přivítají. A taky že ne. Těch kluků bylo víc a bylo na nich znát, že nechtějí, aby na hřišti s nimi někdo byl. Pak jeden kluk řekl: ‚‚Máte s námi nějaký problém?? ‘‘. Jakmile to dořekl, vlítl na Izabelu a chtěl ji zbít. Ale Izabela mu však včas uskočila a ten kluk spadl do trávy (podloží cvičícího hřiště byla tráva). Izabela se pak zeptala: ‚‚Jak se jmenuješ? A proč jsi tak zlý??‘‘. ‚‚Jmenuji se Petr. A zlý nejsem, jsem spíš naštvaný, a to protože nemám rodiče. Prý je někdo zabil při boji s pirátskou lodí,‘‘ odpověděl chlapec. ‚‚Ano, o tom jsem slyšela, a prý se dva lidé dostali na pobřeží nedalekého ostrova jménem Dragonland v moři jménem Dracowateer, ‘‘ řekla Elizabeth, ‚‚zítra se tam vydáme.‘‘ ‚‚No jo, já vím, ale teď budeme cvi-čit, jo?‘‘ řekla Cloe. ‚‚Jo, a můžu vás dělit teď já???‘‘ zeptala se Nina. ‚‚Možná, nevím, co to znamená,‘‘ koukal na to Petr. ‚‚To znamená, že někdo z nás všechny rozdělí do skupin, a ty pak pošle na nějaké stroje na cvičení. Pak se to prohodí,‘‘ vysvětlila Petrovi Izabela. ‚‚A ty, Nino, můžeš dělit.‘‘ ‚,Jo, takže Scarlet si bude s Petrem dávat na běžeckých pásech závody, bratři Dell a Tor si budou na trampolínách s metrem měřit skok, Cloe a Naty budou skákat na okolní stromy, Larry a Izabela budou lézt na stěny po lanech, Elizabeth a Iris budou na žebřinách dělat salta, útočné skoky, tiché skoky, salta vzad a vše, na co si ještě vzpomenou. Lisa a Linda budou posilovat a já, hmmm… nevím…‘‘ ‚‚Jak jako nevíš??‘‘ skočila ji do řeči Scarlet. ‚‚Hele, přestaň mi skákat do řeči, jo? Myslela jsem, že já nevím, na co mám jít.‘‘ ‚‚Ach, to je snadné, buď s jednou skupinkou, třeba s Larrym a Izabe-lou, nebo s Elizabeth a Iris, nebo se mnou a Brigitou, můžeš být s kýmkoli z nás, rozumíš??‘‘ poradil ji Petr. ‚‚No tak se budu střídat!!‘‘ vykřikla Nina. A tak začalo veliké dobrodružství. Až docvičili, sedli si ke stolku (tam jsou stolky na odpočinek) a plánovali, jak vlastně Petrovi rodiče osvobodí. První návrh měla Naty: ‚‚Jestli chceme osvobodit Petrovi rodiče, musíme to udělat nenápadně, ne připlout na ostrov třeba v motorovém člunu. Musíme připlout jako trosečníci na voru v otrhaných hadrech, jo??‘‘ ‚‚Uvažuješ dobře, ale co když nás najde ten zloděj a vezme nás jako otroky nebo nás prodá do otroctví!! Musíš počítat i s tímhle,‘‘ namítla Izabela. Pak, po dlouhé chvilce ticha řekl Petr: ‚‚Nesmíme ztrácet ani minutu, musíme na tu akci nebo co to je vyrazit ihned!!‘‘ Jakmile to dořekl, všichni běželi domů (včetně Petra, ten měl domov po rodičích, které unesl zloděj) pro otrhané hadry a věci pro trosečníky. Když vše přinesli, vzali několik velikých větví a udělali vor. Možná že znáte vory, které jsou hezky udělané, ale ninjové si ho udělali polámaný a otrhaný. Večer si řekli, kde si schovají vor, ale už bylo moc pozdě. Den na to dali vor do úschovny, ale Izabela s nimi nebyla. Našli jen dřevěnou destičku s tajnou ninja-řečí, kterou znali jen členové Ninja klubu. Destička byla od Izabely. Iris vzala papírek a četla: ‚‚Jdu pro nějaké ztrouchnivělé dřevo na pádla k voru. Nebojte se o mě. Izabela‘‘. A nastalo ticho. Petr se podíval na lístek a pak řekl: ‚‚Tak to teda nechápu. Jak můžete vyčíst z tohohle nesmyslu zprávu?? Jestli v tom máte nějaký fígl, tak mě to, prosím, naučte!‘‘ ‚‚No jo, ale to je veliká dřina, a desek abecedy moc nemáme,‘‘ řekla Cloe, ale desku mu dala. Petr pak řekl: ‚‚Moc díky, budu se to učit, nebojte.‘‘ Pak přišla Izabela. Pádla měla a řekla: ‚‚Tak, co podnikneme? Myslím, že tu je moc klid a to se mi nelíbí. Měli bychom udělat už ten výlet na osvobození Petrových rodičů, jo?‘‘ Ostatní ninjové se zamysleli, ale pak řekli, že by už měli začít cvičit, aby měli sílu na to jejich zachránění. Pak promluvila Izabela: „Mohli bychom jít i přes Morelii, ne?“ Všechny to zarazilo. V Morelii by nebyli v bezpečí, protože to je země plná draků.

Verze 2.

Kapitola 1. - Plány

V zemi jménem Ligerland žila jedna rodina, a to byli rodiče a dvě děti. Ty dvě děti se jmenovaly Izabella a Elizabett. Izabella byla starší, ale Elizabett ji mlátila. Jednou se Izabella ve škole doslechla o klucích, kteří jsou zlí, a tak si řekla: ‚‚Založíme klub ninjů!‘‘ Její přátelé (Tess, Scarlet, Nelly, Cora,  Larry, Cloe, Naty, Yanna, Yenny a Iris) s tím souhlasili, a tak začíná tento příběh. Cvičení osm hodin denně byla veliká práce, ale pomohlo to. Izabella ušila doma oblek pro sebe a pro Elizabett. Zatímco Izabella šila, Elizabett si hrála s přáteli a přemýšlela, co udělají, až budou opravdoví malí ninjové. Po příchodu domů začaly Izabella a Elizabett pilně cvičit. Potom šli s ostatními ninji na hřiště. Ne na to, co známe: pískoviště, skluzavky a dětské pískoviště, ne. Oni šli na hřiště, kde se cvičí (vypadá spíš jako tělocvična ve škole, ale tam to vypadá volněji). Tam jsou: běžecké pásy, lana na lezení po stěnách, trampolína a podobné stroje na cvičení. Ale jen co prošli dveřmi (to hřiště mělo vysoké kamenné zdi, takže dveře byly potřeba), viděli, že tam je nějaký kluk a ne vypadalo to, že je přátelsky přivítá. A taky že ne. Těch kluků bylo víc a bylo na nich znát, že nechtějí, aby na hřišti s nimi někdo byl. Pak jeden kluk řekl: ‚‚Máte s námi nějaký problém?? ‘‘ Jakmile to dořekl, vlítl na Izabellu a chtěl ji zbít. Ale Izabella mu však včas uskočila a ten kluk spadl do trávy (podloží cvičícího hřiště byla tráva). Izabella se pak zeptala: ‚‚Jak se jmenuješ? A proč jsi tak zlý??‘‘. ‚‚Jmenuji se George. A zlý nejsem, jsem spíš naštvaný, a to protože nemám rodiče. Prý je někdo zabil při boji s pirátskou lodí,‘‘ odpověděl chlapec. ‚‚Ano, o tom jsem slyšela, a prý se dva lidé dostali na pobřeží nedalekého ostrova  jménem Tigonplane v moři jménem Acimeer, ‘‘ řekla Elizabett, ‚‚zítra se tam vydáme.‘‘ ‚‚No jo, já vím, ale teď budeme cvičit, jo?‘‘ řekla Cloe. ‚‚Jo, a můžu vás dělit teď já???‘‘ zeptala se Cora. ‚‚Možná, nevím, co to znamená,‘‘ koukal na to George. ‚‚To znamená, že někdo z nás všechny rozdělí do skupin, a ty pak pošle na nějaké stroje na cvičení. Pak se to prohodí,‘‘ vysvětlila Georgovi Izabella. ‚‚A ty, Coro, můžeš dělit.‘‘ ‚,Jo, takže Scarlet si bude s Georgem dávat na běžeckých pásech závody, sestry Tess a Nelly si budou na trampolínách s metrem měřit skok, Cloe a Naty budou skákat na okolní stromy, Larry a Izabella budou lézt na stěny po lanech, Elizabett a Iris budou na žebřinách dělat salta, útočné skoky, tiché skoky, salta vzad a vše, na co si ještě vzpomenou. Yanna a Yenny budou posilovat a já, hmmm… nevím…‘‘

Kapitola 2. - Nápad

 ‚‚Jak jako nevíš??‘‘ skočila ji do řeči Scarlet. ‚‚Hele, přestaň mi skákat do řeči, jo? Myslela jsem, že já nevím, na co mám jít.‘‘ ‚‚Ach, to je snadné, buď s jednou skupinkou, třeba s Larrym a Izabellou, nebo s Elizabett a Iris, nebo se mnou a Scarlet, můžeš být s kýmkoli z nás, rozumíš??‘‘ poradil ji George.  ‚‚No tak se budu střídat!!‘‘ vykřikla Cloe. A tak začalo veliké dobrodružství. Až docvičili, sedli si ke stolku (tam jsou stolky na odpočinek) a plánovali, jak vlastně Georgovi rodiče osvobodí. První návrh měla Naty: ‚‚Jestli chceme osvobodit Georgovi rodiče, musíme to udělat nenápadně, ne připlout na ostrov třeba v motorovém člunu. Musíme připlout jako trosečníci na voru v otrhaných hadrech, jo??‘‘ ‚‚Uvažuješ dobře, ale co když nás najde ten zloděj a  vezme nás jako otroky nebo nás prodá do otroctví?!‘‘ ‚‚Musíš počítat i s tímhle,‘‘ namítla Izabella. Pak, po dlouhé chvilce ticha řekl George: ‚‚Nesmíme ztrácet ani minutu, musíme na tu akci nebo co to je vyrazit ihned!!‘‘ Jakmile to dořekl, všichni běželi domů (včetně Georga, ten měl domov po rodičích, které unesl zloděj) pro otrhané hadry a věci pro trosečníky. Když vše přinesli, vzali několik velikých větví a udělali vor. Možná že znáte vory, které jsou hezky udělané, ale  ninjové si ho udělali polámaný a otrhaný. Večer si řekli, kde si schovají vor, ale už bylo moc pozdě.

Kapitola 3. - Obhlídka

 Den na to dali vor do úschovny, ale Izabella s nimi nebyla. Našli jen dřevěnou destičku s tajnou ninja-řečí, kterou znali jen členové Ninja klubu. Destička byla od Izabelly. Iris vzala papírek a četla: ‚‚Jdu pro nějaké ztrouchnivělé dřevo a na něco na pádla k voru. Nebojte se o mě. Izabella‘‘. A nastalo ticho. George se podíval na lístek a pak řekl:  ‚‚Tak to teda nechápu. Jak můžete vyčíst z tohohle nesmyslu zprávu?? Jestli v tom máte nějaký fígl, tak mě to, prosím, naučte!‘‘ ‚‚No jo, ale to je veliká dřina, a desek abecedy moc nemáme,‘‘ řekla Cloe, ale desku mu dala. George pak řekl: ‚‚Moc díky, budu se to učit, nebojte.‘‘ Pak přišla Izabella. Pádla měla a řekla: ‚‚Tak, co podnikneme? Myslím, že tu je moc klid a to se mi nelíbí. Měli bychom udělat už ten výlet na osvobození Georgových rodičů, jo?‘‘  Ostatní ninjové se zamysleli, ale pak řekli, že by už měli začít cvičit, aby měli sílu na to jejich zachránění. Celých pět dnů spolu cvičili, šestý den odpočívali a shromažďovali zásoby, a sedmý den vypluli. Na vor se kupodivu vešli všichni.