"Tvorba dávnověků" je neuspořádaně uspořádaná hromádka několika příběhů, které jsem psala v dřívějších dobách a s radostí si je znovu pročítám a poučuji se ze svých chyb.
Tak je prosím, neberte nějak vážně.
Dalo mi dost práce vůbec sebrat odvahu a publikovat je veřejně... :D A přeji vám hodně štěstí v poučování se z mých chyb z dřívějška! ^^
Vydáváme se do minulosti, kde žili dvě sestry jménem Naja a Bitis. Jejich rodiče se jmenovali Anilius a Elaphe. Byla to taková veselá rodinka. Chovali spoustu zvířat, jako např.: hady, psy, kočky, papoušky, Naja se starala o varana a Bitis o orla. Jednou šli na procházku a Elaphe našla malou jeskyňku v zemi (byla to spíš díra než jeskyňka) a řekla: ‚‚Tahle jeskyňka je zralá na prozkoumání, co myslíte?‘‘ Nikdo jí neodpověděl, a tak tam vlezla. A ostatní po minutě také. Elaphe na ně před jeskyní čekala. Až všichni vylezli, dostali šok. Před nimi se procházel obrovský tygr. A pak dostali šok ještě větší - tygr na ně promluvil: ‚‚Vítejte v Tajemné zemi Morelii - v zemi draků a kouzel.‘‘ ‚‚Počkat,‘‘ řekla Naja, ‚‚to jsme se dostali do Morelie? O té zemi jsem slyšela jen v pohádkách. Je to opravdu pravda?‘‘ ‚‚Ano, ale Morelia není v bezpečí, protože ji ovládá zlý muž jménem Martineece a má obrovského tříhlavého ještěra se smrtícím ohněm. Jmenuje se Nivl. Vy je jedině můžete zničit a ochočit si Nistra – velkého mořského hada. Na své straně jsme měli draka Fira a jeho přítele, toho velkého mořského hada, dokud oba nezdivočeli,‘‘ řekl tygr, ‚‚A jmenuji se Shadow.‘‘ ‚‚Mám dotaz, Shadowe,‘‘ řekla Bitis, ‚‚Proč si ten, no… Proč si ten Martineece toho hada neochočí sám? Proč to musíme dělat my?‘‘ ‚‚Protože Martineece není člověk, je napůl tyran a napůl ďábel. A jeho Nivl je ďábel celý. Oba dva mají něco s Firem – Martineece se ho bojí a Nivl ho nenávidí.‘‘ Dlouho nastalo ticho, až na neustálé cvrlikání ptáčků. Pak přiběhl velký gepard a řekl Shadowovi: „Shadowe! Víš ty vůbec, co děláš?“ „Vím, neboj, Frede,“ řekl Shadow, ale Fred se nedal přesvěčit: „Shadowe, nemůžeš tady posedávat, musíš zmizet, a to ihned. Víš, že Martineecovo vojsko je tu každou chvíli. Víš, že špehové jsou všude a…“ „Klid, já vím, taky jsem chtěl odejít, ale v tu dobu jsi přiběhl, Frede,“ přerušil Freda Shadow a Fred odběhl. Pak se zeptala Naja Shadowa: „Kam to vlastně půjdeme?“ „Dál od tohoto místa, protože to je místo plné Martineecových špehů a vojáků. A budete si na mě muset sednout,“ odpověděl Shadow, „Půjdeme k Útesovému jezeru. Bude tam sranda, pojďte!“ Shadow velmi rychle běžel. Ale v tu chvíli se ozval hlasitý řev a šum dračích křídel. Byli to Martineecovi dračí vojáci. Shadow řekl Naje, aby vysvětlila své sestře a svým rodičům (jmenovali se Dargovi), aby se drželi, protože to bude divoká jízda. A taky že byla. Kdyby se někdo z Dargových nedržel, hned by spadl, protože Shadow kličkoval mezi skalami. Shadow vběhl do jeskyně, z jakési skříňky vyndal luky, šípy, kuše a několik kopí. Podal je Dargovým a vysvětlil, jak s nimi zacházet. A pak to začalo. Naja a Bitis se schovávali za skalami a začali střílet. Pomalu sestříleli celé vojsko, ale jeden zbyl a bohužel vše řekl Martineecovi. Na Morelii se pomalu snášela tma.
Žádné komentáře:
Okomentovat