"Tvorba dávnověků" je neuspořádaně uspořádaná hromádka několika příběhů, které jsem psala v dřívějších dobách a s radostí si je znovu pročítám a poučuji se ze svých chyb.
Tak je prosím, neberte nějak vážně.
Dalo mi dost práce vůbec sebrat odvahu a publikovat je veřejně... :D A přeji vám hodně štěstí v poučování se z mých chyb z dřívějška! ^^
Masters of Cyberspace byla kdysi fanfikce na Creepypastu, brzy jsme změnili jméno a příběh a stala se z toho samostatná série příběhů, kterou si můžete začít číst xxx
Starší, delší verzi je možno najít tady.
Prolog
V chatu, ve kterém již delší dobu probíhala konverzace, se kurzívou objevila zpráva ohlašující příchod nového člena do chatovací místnosti.
Arryin vešla do místnosti.
Arryin: Zdar lidi!
Vilan: @Arryin: Ahh, Arry je tu!
Sithik: @Arryin: Kde ses tak dlouho toulala...? :D
Ryiah: ARRYIN OMFG
Vilan: Tak, co děláte, lidi? :D
Sithik: @Vilan: Umm... Na písemku jsem naučenej, takže asi půjdu do fitka...
Vilan: @Sithik: Zase..? xD
Ryiah: @Vilan: JÁ SE NA TEN TEST KURVA SNAŽIM NAUČIT
Ryiah: SITHE POMOC
Arryin: @Vilan: Nah, u popelnic ležel vyhozenej ntb, tak hádej, proč jsem se asi zdržela... c:
Dakee: @Vilan: Já... právě dokoukala díl jedný detektivky... a... to bylo tak... smutný...
Vilan: @Arryin: Oh, hey, to je skvělý! M8, jsi úžasná xD Tak si s tím pohraj nějak :D
Sithik: @Ryiah: Kk, fajn, asi tě ve štychu nemůžu nechat... Čekej, za chvíli přijedu k tobě.
Vilan: @Dakee: Zase nějaká japonská kreslená pohádka? xD
Vilan: btw nikdo se nezeptal mě :c
Dakee: DEATH NOTE NENÍ POHÁDKA
Arryin: @Dakee: Hej! Tam je ten týpek, co má padesát odstínů šedi pod očima, ne?
Dakee: @Arryin: A ty si z toho taky už nedělej prdel
Dakee: :D
Sithik: @Vilan: Co děláš ty?
Vilan: @Sithik: NO KONEČNĚ.
Vilan: POVEDLO SE MI ZÍSKAT TEN ZASRANEJ PŘÍSTUP KE ŠKOLNÍ COMP SÍTI. OSLAVUJMEE!!
Vilan: Sithe, kde máš to heslo k našemu třídnímu?
Arryin: @Vilan: TO TI TO TRVALO.
Ryiah: @Vilan: Congrats!
Sithik: @Vilan: Zadám ho tam sám... nejdřív teda půjdu k tobě, pak k Ryiah a pak do fitka, kay?
Vilan: WAIT
Vilan opustil chat.
Člověk by do několika spolužáků, jako je tato čtveřice, nic neřekl: schází se ve škole jen občas a upřímně, barevné vlasy tam má kdekdo. Teď jsme ale viděli, jak dobří přátelé jsou; proč se tedy neshlukují ve škole?
Důvod je prostý.
Byli by moc nápadní.
Možná se tahle úvaha zdá přehnaná, ale je pravdivá: nebyli by tak nenápadní. Byli by snadněji podezíratelní. Z čeho, ptáte se?
Z činů, které se ještě nestaly.
Všechny spojuje jedna věc: odvaha. Nemají strach vrhat se do zábavných bláznovin i mnohem vážnějších věcí, jsou schopni pohybovat se internetem jako ryba vodou. Byla jim do vínku dána schopnost přetvářet kyberprostorové prostředí podle svého a oni tu šanci nehodlají nechat plout.
Seznamte se s Next Chairs.
Přezdívku znají jen oni sami a vytvořili ji pouze proto, aby nějak nazvali svůj chat. Její hlavní myšlenkou bylo to, že hodlají usednout na další trůny internetu.
Nejmenují se Vilan, Arryin, Ryiah, Sithik a Dakee. Mají svá jména a své životy v realitě, chodí na společnou školu a znají se s velkou hromadou lidí, rádi vtipkují a nebojí se sázek, každý má svá oblíbená témata k hovoru... Navíc se nepotřebují chlubit. Vše, co dělají mimo zraky spolužáků je zatraceně tajné a oni jsou tak spokojení. Vyhovuje jim to, přestože se mnohokrát musí přemáhat, aby udrželi jazyk za zuby.
Seznamte se s nimi.
Seznamte se s Mistry kyberprostoru.
∴∵∴∵∴
Chlapec za počítačem pohodil vlasy, které už dávno neměly svou přírodní barvu, a to z toho důvodu, že kdysi učinil rozhodnutí si je přebarvit - v rámci sázky. Nyní se mu od jeho pravé strany hlavy, která byla vyholená, mnohem kratší, než zbytek vlasů, táhla fialová barva, která se postupně měnila na všechny barvy duhy, až po červenou na levé straně, kde mu vlasy spadaly až ke klíční kosti. Zamrkal azurovýma očima a zavřel notebook, který uklidil do šuplíku vedle stolu. Z chodby panelového domu za stěnou jeho aktuálně tichého pokoje slyšel klapající podpatky - nezaměnitelný zvuk jeho matky, vracející se z práce. Vytáhl si učebnici dějepisu a zabodl pohled na události z pozdního středověku, který byl aktuální probíranou látkou v jejich třídě. Písemku v bližší době psát neměli, ale chlapec s duhovými vlasy měl strach, že jej jejich přísný učitel ústně vyzkouší nepřipraveného.
❝Ahoj, Iane!❞ rozezněl se prostorným bytem hlas jeho matky, která právě otevřela masivnější dveře do bytu. ❝Učíš se?❞
Ulevilo se mu, jelikož skryl počítač a tak schoval jakoukoliv šanci, že by se jeho matka dozvěděla, co s přáteli plánuje, do útrob své zásuvky.
Ulevilo se mu, jelikož skryl počítač a tak schoval jakoukoliv šanci, že by se jeho matka dozvěděla, co s přáteli plánuje, do útrob své zásuvky.
❝To víš,❞ usmál se a otočil hlavu ke dveřím, přitom přejel pohledem po několika skříních a komodách na levé straně pokoje a nedbale ustlané posteli na pravé - přímo za otevřenými dveřmi. Zrovna okolo pokoje procházela jeho matka, na kterou se usmál a přitom pohodil svými barevnými vlasy, které si následně rychle shrnul z obličeje, jelikož mu spadaly do očí a tam ho dráždily.
❝Furt se ti to líbí?❞ zastavila se mamka, zvedla obočí a hleděla na vlasy sedmnáctiletého syna.
❝Tohle,❞ usmál se Vilan a chytil prsty konečky své ofiny, obtáčejíc si je okolo prostředníčku a ukazováčku, ❝se mi nikdy neokouká.❞
❝Jak říkáš, Iane, jak říkáš,❞ vykročila jeho matka směrem do kuchyně a pak Vilan zaslechl otevírání lednice. Vytáhl mobil a pro jistotu trochu ztišil upozornění. Bylo načase. Chvilku poté mu přišla zpráva od dívky s přezdívkou ❝Dakee❞ - modrovlasé slečny z nižšího ročníku a shodou okolností jeho přítelkyně.
Rovnou tam spatřil nepřečtenou zprávu z Messengeru. Dakee.
Dakee: Vilaneeeee, kam zas zdrháš? :( :P
Vzal mobil do obou rukou a jeho prsty se rozjely po displayi.
Vilan: Sorry, musel jsem schovat comp + se učím děják, asi budu zkoušenej, ale hned tam budu, but btw, bude mě to odhlašovat.
Následně otevřel web, zadal do vyhledávače ❝Ne❞ a už mu hned v navrhovaných odkazech vyjel chat ❝Next Chairs❞. Rozklikl ho a přivítala ho zelená obrazovka s modrým písmem.
❝Imma back motherfuckers,❞ řekl si pro sebe s úsměvem, zatímco do kolonky ❝Nick❞ napsal svou přezdívku, zvolil své pohlaví, zadal heslo a otevřel chatovací stránku.
Vilan vešel do místnosti.
Dakee: Taak...?
Vilan: Sorry niggas, mamka.
Dakee: Plz, Sithe, staph.
Ryiah: mně se jeho nápad zamlouvá
Arryin: Nesmíme to posrat, chce to opatrnost. Ale prosím.
Vilan: Co se děje...?
Dakee: @Vilan: On ti to Sithik rád vysvětlí.
Sithik: @Dakee: Nebuď tak úsečná. A... fajn.
Sithik: @Vilan: Chci využít toho, že máme přístup na školní web. Dát tam nějakou zprávu nebo tak něco. Tak, aby měla škola hodně podezřelých.
Vilan: @Sithik: To nezní blbě...
Dakee: @Vilan: Ale zní!
Dakee: Nedohodli jsme se na něčem? Síť učitelských počítačů nám měla bejt k něčemu jinýmu!
Dakee: Vilane, žádám tě.
Vilan: ...em... sakra.
Vilan: Já jenom... dhh, Dakee, máš snad strach, že nás nachytaj? Kdyby se nám povedlo to zamaskovat tak, že to mohl udělat kdokoliv z učitelů...
Arryin: Nebo studentů.
Dakee: @Arryin: Co?
Vilan: @Arryin: Cože?
Arryin: Dalo by se nějak dostat všechny počítače na škole do tý sítě?
Vilan: @Arryin: Jedině jeden po druhým, to by chtělo pár příprav. Ale neříkám, že by to nebylo nemožný.
Dakee: Tudíž... Co by si pan Sithik přesně přál tam dát?
Vilan: Jo, Sithe?
Arryin: Fajn, potřebuju vědět, kdy jsou nejpodezřelejší třídy v kompmístnostech. Do tý doby musíme nastavit veškerý ty shity... ne?
Dakee: @Arryin: Ne.
Dakee: SITHE.
Sithik: @Dakee: Oh fuck I'm here so calm down.
Sithik: Nech mě přemejšlet.
Dakee: Hej, Skype hovor. Všichni.
Vilan: @Dakee: Ale...
Arryin: @Dakee: Fajn.
Ryiah: @Dakee: 'kay
Arryin opustila chat.
Ryiah opustila chat.
Dakee: Plz.
Dakee opustila chat.
Vilan: Sithe, tobě už fakt začíná hrabat :D
Sithik: @Vilan: Bejt tebou se tak nesměju bro :D
Sithik opustil chat.
Vilan: @Sithik: Bro... začínám se tě bát.
Vilan opustil konverzaci.
Part 1
Za okamžik se Sithikovi - chlapci, jehož světlé krátké vlasy nápadně připomínaly vatu nebo bavlnu - rozezněl mobil; Dakee už byla na drátě. Zvedl ho do rukou a přijal hovor.
❝Sithe plz,❞ ozval se vyšší hlas dívky ještě dřív, než se načetla videa.
❝Něco špatně?❞ zamračil se Sithik, známý spíše jako Silas Browning.
❝No... tak ty se chceš hacknout do webu a nevíš přitom, co tam chceš udělat? Bože já tě prosím, ať to není nic... z čeho by podezírali nás,❞ kroutila hlavou modrovlasá dívka, které už konečně naběhlo video. Dakee.
❝Um... s mým plánem by to vyšlo,❞ ozval se hlubší dívčí hlas, pocházejíc od okýnka, ve kterém ještě chvíli běhaly pixely. I tak tam ale šlo spatřit dívku s havraními vlasy, které se sem tam zaleskly modře, a k podivu všech ostatních jí ve mluvení nebránila její cybergothická maska. Nepopiratelně Arryin.
❝Pokud to fakt chcete udělat, tak se sakra snažte, ať nás to neohrozí,❞ sykla Dakee.
❝My? Dakee, v tom jedeš s náma, seš v tom až po uši,❞ usmál se kluk s duhovými vlasy; Vilan.
❝Ale- hej,❞ sklonila Dakee hlavu.
❝Dakee...❞ ozvalo se od dívky se světle růžovými vlasy a ustaraným výrazem. ❝Takhle jsme se dali dohromady právě kvůli tomuhle... Chtěli jsme posouvat naše hranice a zkoušet, co umíme, ne? To byl náš účel... nechceš snad cuknout, že ne? Dee... netrhej partu...❞
❝Ona má pravdu,❞ kývl Sithik.
❝Ale Ryiah...❞ chtěla Dakee oponovat, pak jí ale docvaklo, že měla Ryiah skutečně pravdu.
❝A... pokud to zjistěj, tak co. Daj nám dvojku z chování? Hej... hodláme nejdřív zlepšit Vilanovy známky, to má bejt jako změna dvojky na jedničku problém? Noup,❞ zakroutil Sithik hlavou s úsměvem a doufal, že Dakee nenapadne možnost vyloučení ze školy, s čímž by si tak snadno už neporadili.
❝Lidi, vy... jste přesvědčiví,❞ kývla Dakee a usmála se. ❝Takže... můžu si s váma bejt jistá?❞
❝Že pochybuješ,❞ zasmála se Ryiah.
❝Samosebou,❞ kývla Arryin.
❝Yo,❞ usmál se Vilan.
❝Kdykoliv,❞ mrkl Sithik.
❝Fajn... Em... okay. A... co tam chceš dát?❞
❝Nooo... zprávu, že na škole je bomba? Ne, dělám si prdel, to by bylo přehnaný. Můžem tam hodit nějaký random reklamy, chtěl bych vidět, jak to bude vypadat a jestli to půjde,❞ zamyslel se Sithik se smíchem.
❝Reklamy? Jaký?❞ zamračila se Dakee.
❝To... no... takový ty hovadiny, co tě furt ve stylu reklam serou. ❝Jste 10 000 000 návštěvník, máte šanci vyhrát nový iPhone!❞ Anebo...❞ poškrábal se Sithik na zátylku.
❝Anebo?❞ vyhrkla Dakee
❝Ne, sebepropagace by byla moc nápadná a propagace někoho jinýho by od nás byla zase moc hnusná,❞ zachechtal se Sithik nad vlastními myšlenkami.
❝Anebo?❞ vyhrkla Dakee
❝Ne, sebepropagace by byla moc nápadná a propagace někoho jinýho by od nás byla zase moc hnusná,❞ zachechtal se Sithik nad vlastními myšlenkami.
❝Tak to je potom docela slabý,❞ odfrkl si Vilan a opřel se na židli.
❝Nemáš se ty náhodou učit?❞ odbyl ho Silas ledabyle.
❝Nemáš se ty náhodou učit?❞ odbyl ho Silas ledabyle.
❝A co chceš teď víc? Nemá z toho bejt průser, jen test, jestli to funguje...❞ odfrkla si Ryiah stejně, jako předtím Vilan, a přivřenýma modrošedýma očima se snažila sledovat dění ve všech rámečcích videa současně, její růžové vlasy byly sčesány do neupraveného culíku.
❝Víš ty co, pro příště...❞ nakousl Sithik s úsměvem. ❝Chci vědět, jak na to budou lidi reagovat.❞
❝Příště?❞ zamračila se Dakee a pohodila svou modrou hřívou.
❝Samosebou ne na školním webu a ne hned potom, spíš... někde úplně jinde? Huh?❞
❝Sitheee... a... kde?❞ zapochybovala Dakee.
❝Uvidíme, teď je ještě čas.❞
❝Ehm,❞ odkašlala si Arryin. ❝Když jste u toho... změny známek si nikdo nemusí všimnout, ale plus web... to by bylo nápadný. Nechci vnášet, ale... Známky se změněj jen Vilanovi. Pak někdo hackne web. Dává rozum, kdo za to může...❞
❝Navrhuješ, abychom změnili známky půlce třídy?❞ zvedl Sithik obočí.
❝Nejen třídě, Sithe. Hledali by viníka v jedný třídě. Beru změnu známek u všech tříd, kde třídní učí,❞ zvážněl Vilan.
❝Tak či tak to je furt váš třídní,❞ zakroutila hlavou Dakee.
❝A důvěřuje nám víc, než jakejkoliv jinej učitel,❞ dodal Vilan a změnil tak celkový význam Dakeeiné věty.
❝Pokud by to ale neprasklo, tak si změny známek u tolika studentů nemůže nevšimnout. Má to napsaný v diáři, mimo jiné...❞ pokračovala Arryin ve hledání pochybností.
❝Víš, co tě čeká, Sithe?❞ usmál se Vilan a pohlédl na bělovláska.
❝Iane? S kým to tam mluvíš?❞ ozvala se náhle Vilanova matka z kuchyně a donutila tak svého syna vypnout videohovor a vrátit se k sešitu.
❝Iane? S kým to tam mluvíš?❞ ozvala se náhle Vilanova matka z kuchyně a donutila tak svého syna vypnout videohovor a vrátit se k sešitu.
Part 2
❝Ehm... Silasi?❞ zaťukal kdosi Sithikovi na rameno, když procházel školní chodbou do své třídy a světloulince modrýma očima se rozhlížel, zda spatří profesora Averindese, který je poslední hodinu má vyučovat.
❝Oh, čau, Iane,❞ pozdravil svého kamaráda. Snažil se působit překvapeně, přestože na chvilku řeči s ním už nějakých pár desítek minut čekal. ❝Co pot-❞
Vilan se k němu naklonil. ❝Včera jsem hovor rychle skončil, byl jsem doma slyšet, sorry. Domluvili jsme se na něčem?❞
❝Eh... Jo. Arryin nám řekla, kolik jste psali písemek, takže máme vytipováno, co změnit. S dalšíma třídama to bude problém, ale budu se řídit diářem. Potřebuju ho získat po poslední hodině - na oběd se vykašli předem. Jenom já a ty, holky půjdou pryč. Nesmí nás nikdo vidět, takže nám nezbývá nic jinýho, než se zavřít na záchodě. Eh... Sorry, bro.❞ Sithik pohlédl na šokovaný výraz ve Vilanových azurových očích. ❝Postaráš se o změnu známek předem vytipovaných lidí, dám ti seznam. Mně nezbývá nic jinýho, než čekat ve vedlejší kabině, pak mi dáš jeho notýsek a já ho zastrčím do šuplíku ve třídě, kde byl naposled. 'Kay?❞
❝Tak fa-❞ nakousl Vilan, avšak větu nedokončil.
❝Super, po poslední hodině na záchodech ve třetím patře, měj připravenej noťas. Okay, super, dík, čau,❞ zmizel bílovlasý chlapec do třídy dřív, než se stihl Vilan rozkoukat.
❝No fajn, jak myslíš,❞ zamumlal a otočil se, míříc ke své třídě.
Většinu dne Sithik přemýšlel, jak se k diáři dostane. Vzhledem k tomu, že ho profesor často nespouštěl z očí... Musel by ho nějakým způsobem vytratit. Poslední hodinu ponese do kabinetu sešity, bude jich mít plné ruce a ztráty svého diáře by si možná všimnout nemusel...
Rozhlédl se po třídě, očima zavadil o třídního šprta Philla, kterému jeho brýle se silnými černými obroučkami zvýrazňovaly modré oči a jeho černé vlasy byly sčesané a ostříhané tak, že jejich nejdelší část byla nahoře na temeni hlavy. Kamaráde? Ono to půjde.
Teď jen stačilo domyslet pár detailů - pokud bude muset získat stejný diář a podstrčit mu ho, bude muset svůj plán ještě zopakovat. Přestože se stejný diář levně prodává v papírnictví, nápad by byl asi moc riskantní. Třeba je to jen doměnka...
A jak tak seděl bílovlasý kluk v lavici, vyčkával na konec hodiny, s plánem dopodrobna v hlavě.
Když zazvonilo, lidi se začali hrnout na oběd, a mezi nimi procházel učitel. Phill na obědy nikdy nespěchá, takže se nebude tlačit mezi prvními. Možná vyjde z učebny stejně, jako profesor - to by k němu sedělo, navíc si Phill často rád s učiteli podiskutuje o probírané látce.
Oba byli venku na chodbě. Skoro vedle sebe. Tohle byla jediná šance.
Sithik zvýšil rychlost chůze a po chvíli si to dost hrubě napálil do nic netušícího spolužáka, ten následně zakolísal, neudržel rovnováhu a přepadl na profesora. Všichni tři upustili knihy, které drželi v rukou. A mezi nimi ležel i diář na známky. Sith teď potřebuje být sakra rychlý. Rychle se rozhlédl a nenápadně, s rukou zakrytou svou učebnicí, se natáhl po diáři učitele. Plně doufal, že se mu to podaří, ale nemohl uvěřit tomu, že ho fakt má v ruce. Schoval ho mezi ostatními učebnicemi, které nesl v ruce, a začal pomáhat učiteli v rovnání jeho sešitů, přitom se hluboce omlouval. Následně se všichni tři zvedli, oprášili se, rozloučili a každý se rozešel svým směrem. Sithik působil, jako kdyby šel na oběd, avšak hned, co byl mimo dohled okolí, se otočil a otevřel dveře na záchody. Vilan už čekal před kabinkami.
❝Výbornej čas,❞ kývl.
❝Super, na, tady to máš, rychle se o to postarej plz, ať máme hotovo aspoň tohle. Zůstanu tady a kdyby něco, dávám vědět, k?❞
❝Nemusíš tolik zmatkovat, Sithe. Uklidni se, všechno jde výborně,❞ poznal Vilan na kamarádovi nervozitu. Jemu samotnému se taky potily ruce, ale... V tuhle chvíli necouvnou, takže bude potřeba jen to dotáhnout do konce.
Zalezl do kabinky a nechal Sithika, kterému dělaly jedinou společnost pisoáry a zvuk ťukání klávesnice, postávat venku. On sám zatím otevřel počítač a rychle přepsal několik známek, které potřeboval mít přepsané, na lepší, a to nejen u sebe, ale i mezi lidmi z dalších tříd, které vůbec neznal.
Um, tihle dva se vídaj často, budou docela podezřelí, pokud se oběma zlepší známky, kdyby to prasklo, prohnalo se Vilanovou hlavou a on sám se škodolibě usmál. Nestál o to, aby byla vina svalena na něj, takže hledal cestu, jak zakrýt stopy co nejlépe. ❝Sorry, lidi,❞ zašeptal přitom a pak jen zaslechl Sithika, jak se tam zvenčí uchechtl nad kamarádovou samomluvou.
❝Ehm, už to je?❞ špitl Sithik.
❝No... Skoro jo,❞ zamumlal Vilan, zakoukaný do obrazovky.
❝Já jenom... Hej asi sem někdo jde,❞ procedil Sithik mezi zuby a rychle zalezl do další kabinky, batoh ponechávajíc venku.
❝Cože?❞ zvedl hlavu Vilan, působil zmateně. Sithik mu ale neodpověděl.
Během několika vteřin se chodbou na toalety rozezněly kroky patrně mohutnějšího člověka, tudíž se možnost, že šlo o studenta, zamítala. Muž si odkašlal a vytáhl klíče, kterými odemkl učitelskou toaletu, do které vešel, nesnažil se přitom být nějak tichý. Ve Vilanovi nepatrně zatrnulo, takže rychle projel, co přetvořil, jestli všechno odpovídá, pak spokojeně zaklapl notebook a diář a zvedl se ze záchoda, kde seděl normálně na deklu. Spláchl ho a vyšel ven, pak jen sykl na Sithika, že může vylézt taky.
❝Hm?❞ doťapkal k němu Sith a bez otálení si vzal zpátky učitelův diář.
❝Je to, vrať to tam, a opatrně,❞ řekl Vilan co nejtišeji, i když vyšli ze záchodové chodby.
Sithik odkývl a rychle se rozešel do učebny, kde před chvílí ještě byl. Nikoho tam nespatřil.
Rychle přešel ke stolu učitele a na klávesnici katedrového počítače položil diář, pak rychle, ale potichu, vykráčel ven a chodbou následovaný Vilanem došel až ke schodišti. Když se ohlédl, spatřil, jak ze záchodů vychází profesor. Přesně ten, kterému vzali diář a přepisovali za něj známky.
❝Kámo mizíme,❞ žďuchl do něj lehce loktem a oba dva se rozeběhli po schodišti dolů, Vilan na oběd a Sithik domů.
Bílovlasý chlapec vytáhl mobil a zamyslel se.
❝Šikly by se nám bezdrátový sluchátkový vysílačky,❞ napsal do chatu na Messengeru s názvem ❝Next Chairs❞.
❝Data ti nestačej?❞ dostalo se mu nedlouho poté odpovědi od Dakee.
❝Hmm.. Ne. C:❞
❝Budou muset, co se týče vysílaček, někdo by se nám mohl píchnout na kanál. A o tohle teda FAKT nestojím,❞ odbyla ho v chatu Dakee.
❝Fine,❞ napsal tam a schoval mobil do kapsy, jelikož už stál před svým bytem.
Vilan zatím došel do jídelny, kde už plno lidí sedělo nad svými talíři, ale ještě dost jich bylo nuceno trpělivě postávat ve frontě. Duhovovlasý machr si jednoduše vykročil dopředu, předešel několik lidí a stoupl si k hloučku svých spolužáků.
❝Dashie je tu!❞ ozval se jeden z nich.
❝Ale ty už zavři hubu,❞ odvětil se smíchem Vilan.
❝Netrvalo ti to dlouho?❞ otočila se na něj jedna z jeho spolužaček, která stála v hloučku holek hned vedle chlapců.
❝Myslel jsem, že si někde počkám, až bude fronta menší, ale nikdo na pokec tam nebyl a lidí sem chodilo čím dál víc, takže to tam nemělo cenu,❞ pokrčil Vilan rameny. Tohle bylo docela o fous.
Part 3
Ryiah nedokázala z Vilana, který se s kamarády bavil a smál se svým obvyklým, srdečným smíchem, spustit oči. Sžírala ji nejistota, zda to kluci zvládli, nebo ne. Přestože se snažila zatlačit pochybnosti do bezprostředních koutů své mysli, vždy se na ně znovu zaměřila a pak jen nepřítomně hleděla do fronty u výdejního pultu.
❝Hej... Rachel?❞ špitla její kamarádka, čímž jí přesekla tok myšlenek a vrátila ji zpět do reality.
❝Eeeh, jo? No? Co-co je?❞ otočila se Ryiah rychle zpátky na svou spolužačku, která seděla vedle ní, doufajíc, že nehleděla mimo až moc dlouho.
❝Hele, že ty ses do někoho zakoukala!❞ zasmála se její kamarádka nadšeně a odhrnula si hnědé vlasy z očí, aby lépe viděla na partu chlapců, která čekala na svůj oběd.
❝Já? Pfff,❞ odfrkla Ryiah se smíchem.
❝Ne, fakt, ses měla vidět, jak jsi zírala na Iana! Ještě takhle aby ti tekla slina z pusy a bylo by to jasný!❞
❝MARION PROSÍM SKLAPNI,❞ vyjekla Ryiah a pokusila se jí rukou zacpat pusu, přesto však byla ráda, že za celou dobu jejich přátelství nepoznala zelenooká hnědovláska, ke komu Ryiah skutečně cítila něco víc, na koho se často pokradmu dívala.
❝Ale notak,❞ odtáhla se její kamarádka a vyhnula se tak napřahujícím se dlaním. ❝A teď si to představ, Rainbow Dash a Pinkie Pie!❞
❝Mý vlasy připomínaj víc Fluttershy, kdyby tě to zajímalo,❞ odsekla Ryiah a otočila se na druhou stranu, celou dobu se přitom potutelně šklebila.
❝Ty se ale v ponících vyznáš! Je sleduješ?❞
❝To víš, že jo, stejně jako ty sleduješ porno.❞
❝Hej, to není pravda--!❞ vyjekla Marion, která turo větu brala jako urážku na své cti, a obzvlášť ji děsilo, aby to někdo z lidí v jídelně zaslechl.
❝To s těma poníkama a s Ianem taky ne,❞ usmála se Ryiah spokojeně a otočila se zpátky. Když se ujistila, že se Marion zase věnuje jídlu, a přitom s plnými ústy jen naznačuje chápavý souhlas, vzhlédla znovu k řadě u pultu a pohlédla na Vilana, který její pohled vůbec neopětoval. Během vteřinky jí zorné pole zakryly zlatavé kudrliny jedné z dívek z jejího ročníku. ❝Můžeme si přisednout?❞ zeptala se s úsměvem a v tu chvíli si Ryiah všimla i skupinky svých vrstevnic, které s talíři a tácy v rukou stojí za zlatovlasým děvčetem.
❝Jasnačka!❞ zazubila se Marion a Ryiah usměvavě, souhlasně přikývla.
❝Harém tohleto,❞ špitla Ryiah a následně se zasmála vlastnímu vtipu, když si všechny dosedly a opřela se o opěradlo. Slyšela ji jen Marion, která následně málem vyprskla rajskou omáčku zpět do talíře.
Skupinka poté chvíli tiše jedla, dokud jedna z dívek znovu nepromluvila.
❝Hele, proč vlastně nesedí Avery s náma?❞ hleděla na dívku v černém, která sama seděla u prázdného malého stolku.
❝Ah, tý si nevšímej, Janine,❞ usmála se Barbara, zlatovlasá dívka.
❝Jak vůbec můžeš něco takovýho říct?❞ zamračila se Ryiah.
❝Co? Myslím to s ní dobře, kdo ví, co se Avery honí hlavou...❞ pokrčila Barbara rameny.
❝Avery je fajn holka, jen je trochu... Složitá. Vybírá si, komu bude věřit, nežije až po krk zahalená davem lidí. Má ráda svobodný život, klid a respekt, umí bejt k okolí hrozně hezky vstřícná a ráda pomůže, a pak o ní slyší člověk tohle? Sorry, ale teď jsi mě zklamala...❞ syčela Ryiah jako parní lokomotiva, ale dokázala se ubrzdit natolik, že se nedostala ani na sprostá slova.
❝Ty ji nějak znáš...❞ dodala Janine potichu.
❝No... Vyrůstaly jsme spolu, známe se už hrozně dlouho,❞ pokrčila Ryiah rameny a snažila se vyvarovat se jedovatému tónu, který předtím použila na Barbaru. Janine si ho nezasloužila.
❝Já... Se omlouvám, promiň,❞ sklopila Barbara hlavu.
❝Se běž omluvit jí, ne mně,❞ hodila po ní Ryiah jen naštvaný pohled. Překvapilo ji, když spatřila, jak se Barbara zvedá ze židle několika kroky přechází ke stolu Arryin. Poklepala jí na rameno a řekla něco, co nebylo slyšet, ale Arryin se z toho rozzářila. Zvedla se i s tácem na jídlo a posadila se na volnou židli u jejich stolu.
❝...jen se potřebuje trochu osmělit, to je všechno,❞ dodala ještě Ryiah.
❝Ahoj!❞ usmála se Arryin.
❝Um... Hele, Avery, a proč furt nosíš tu černou?❞ zeptala se Janine s úsměvem. Ty dvě se zapojily do veselého rozhovoru a posléze se k nim přidala celá ta dívčí tlupa, mezi tím se Barbara otočila na Ryiah a zvedla obočí. ❝Je to tak lepší?❞ špitla.
❝Díky,❞ usmála se Ryiah.
V onu dobu už byl Vilan u výdeje obědů a s plným tácem si vykročil ke stolu, kam zamířilo plno jeho kamarádů. Cestou prošel kolem Ryiah, která zvedla hlavu a pohlédla na něj. Po jeho tváři projel šibalský úsměv a mrknul na ni.
Jejich mise byla úspěšná.
∴∵∴∵∴
Sithik znuděně seděl na své posteli, z mobilu mu hrála hudba od Aviciiho. Rozcuchaný bílovlásek neměl co na práci, maximálně si vytáhnout sešit a něco málo si přečíst. Svléknul si své školní triko a odhalil tak svaly, kterých měl podle některých až nadbytek. Nahodil na sebe obyčejnější tílko, vyměnil si džíny za delší kraťasy a ulehl na ustlanou postel. Když skončila písnička Wake Me Up a spustila se Hey, Brother, sáhl po mobilu a otevřel blueboardový chat "Next Chairs".
Vložil klíč k otevření a se svým jménem vešel do naprosto prázdného a tichého chatu.
Chvíli nechal rozsvícený mobil ležet na stole a došel si do své kuchyňky, kde z lednice vytáhl hrušku a s radostí se do ní zakousl. Vrátil se na postel, stále okusujíc ovocný plod, a pohlédl na display.
V chatu mezitím někdo byl.
Sithik vešel do místnosti.
ybnfwc vešel do místnosti.
ybnfwc: ...
ybnfwc: . . .
ybnfwc: yo
ybnfwc: yo better not fuck with cactus
ybnfwc opustil chat.
❝Kruci, co to...❞ sykl Sithik. Zaprvé: jak může někdo znát klíč k chatu? A zadruhé: pokud to je někdo z NCh, proč takhle debilně trollí? Kdo by mohl znát klíč k jejich chatu? Chlapec rovnou vyloučil možnost, že se jedná o člena Next Chairs, jelikož takovéto hloupé vtipy nikdo z nich neprovozoval. Tedy, možná až na Vilana.
A pokud v tom neměl duhovovlasý chlapec prsty, bylo to divné. Hodně divné.
❝Budu se muset zeptat Vilana, jestli by nezměnil heslo.❞
A po chvíli se zase něco stalo.
cactus vešel do místnosti.
cactus: yo
Sithik: KDO JSI
Sithik: JAK JSI SEM ZJISTIL HESLO
cactus: yo
Sithik: @cactus: Hm?
cactus opustil chat.
❝Tak na tohle se ještě poptám,❞ procedil Sithik skrz zuby.
Part 4
❝Hej, Vilane... um, počkej, pošlu ti screen. Na chatu se dělo něco divnýho, nevíš, co to mělo bejt?❞ přišla Vilanovi zpráva od Sithika.
❝Kdy?❞ odpověděl Vilan, který byl už na cestě domů.
❝Někdy když jsem přišel domů,❞ zareagoval Sithik.
❝Počkej, zavolám ti,❞ napsal Vilan a během chvilky překlikl na Skype a kamarádovi zavolal. Sithik to neochotně zvedl.
❝Zrovna teďka? Kámo, ty si umíš vybrat chvíli,❞ uchechtl se Sithik.
❝Co děláš? Jo, a první jsi napsal ty,❞ usmál se Vilan.
❝Jsem tu do půli těla a cvičím, narozdíl od tebe, bro. Ale o tom mluvit nechci; někdo očividně prolomil klíč do chatu, a nebo jeden z nás chtěl trochu... trollit, když mě tam viděl. Nejdřív tam přišel jako ybnfwc, potom jako cactus. Nebyls' to tak nááhodou ty?❞
❝Ruku na srdce,❞ odpověděl Vilan pomalu, ❝trollím každýho, ale takovýhle hovadiny, obzvlášť v našem vlastním chatu, nedělám. Ale zkus se zeptat ostatních, nevím totiž, jestli jsou všichni od nás stejně svědomutí, jako jsem já,❞ položil si doopravdy ruku na hruď, na místo, kde bylo jeho srdce.
❝Trochu to s každým z nás prořeším. Takže popravdě, ty za to nemůžeš?❞
❝Ani v nejmenším, nebyl jsem tam, měl jsem dost práce se pobavit s lidma a vypadat normálně, víš?❞
❝Hele přestaň bejt jedovatej, nejsem na to zvědavej,❝ zasmál se. ❞Um, a viděl jsi někoho z nás, že by byl na mobilu?❞
❝Hele, Ryiah byla celou dobu mezi lidma, nejdřív jenom s Marion, pak k ní přišla i Barbara a spol. Ty pak k sobě přitáhly Arryin, která do tý doby seděla sama, takže na mobilu bejt mohla. Dakee jsem si nevšiml, ale asi odcházela s kámoškou. Jen mi přijde divný... Vážně se tady navzájem podezíráme? Já jenom, vždycky jsme byli tým, teď se chováš, jako kdybys tady nikomu nevěřil, k tomu všemu mě do toho taháš taky.❞
❝Já jen zjišťoval, tys začal ostatní podezírat,❞ zvedl Sithik obočí a zadíval se zpříma do mobilu svýma očima v barvě ledu.
❝Nehádej se se mnou,❞ varoval ho Vilan. ❝Víš, že vyhraju.❞
❝Víš ty co? Radši udělej nový heslo,❞ vybídl ho Sithik.
❝Takže přiznáváš, že jsem vítěz týhle hádky?❞ popíchl ho Vilan, jenže Sithik se rozhodl nedohadovat a jednoduše zavěsil, následně pokračoval v posilování.
Vilan mezitím zklamaně schoval mobil do kapsy a odemkl dveře bytu, ve kterém se svou matkou bydlel. Teď však zel prázdnotou, jelikož se jeho matka doposud zdržovala v práci, tudíž byla jeho práce na internetu docela svobodná. Vytáhl z šuplíku svůj notebook a zapnul jej, zadal do Google vyhledávače pár slov a během chvilky si prohlížel správu svého chatboardu.
❝Nehádej se se mnou,❞ varoval ho Vilan. ❝Víš, že vyhraju.❞
❝Víš ty co? Radši udělej nový heslo,❞ vybídl ho Sithik.
❝Takže přiznáváš, že jsem vítěz týhle hádky?❞ popíchl ho Vilan, jenže Sithik se rozhodl nedohadovat a jednoduše zavěsil, následně pokračoval v posilování.
Vilan mezitím zklamaně schoval mobil do kapsy a odemkl dveře bytu, ve kterém se svou matkou bydlel. Teď však zel prázdnotou, jelikož se jeho matka doposud zdržovala v práci, tudíž byla jeho práce na internetu docela svobodná. Vytáhl z šuplíku svůj notebook a zapnul jej, zadal do Google vyhledávače pár slov a během chvilky si prohlížel správu svého chatboardu.
❝Um... dát tam jako heslo IP chatu?❞ mluvil sám pro sebe. ❝Eh, radši ne, 301382 by bylo moc jednoduchý... Hm, už vím,❞ usmál se tiše a vyťukal na klávesnici první slovo, které ho napadlo, spojené s čísly.
m0th3rfuck3r.
❝Mám takový pocit nezměrné spokojenosti...❞ usmál se pro sebe a uložil nastavení, pak se rozhodl vyzkoušet, zda to funguje. Otevřel chat, ale následně se zarazil a jen zíral na obrazovku.
❝Máme tu návštěvníka...❞ sykl. Nebyl si jistý, jestli tam tato osoba přišla dříve, než zadal nový klíč, nebo poté, každopádně jej to znepokojilo. Otevřel novou kartu a nacvakal tam slovo ❝Facebook❞, kde okamžitě napsal Sithikovi naléhavou zprávu.
❝Sithe? Na chat. Někdo se na nás asi přišel podívat.❞
Part 5
ybnfwc: lol
Vilan vešel do místnosti.
Sithik vešel do místnosti.
Sithik: Tak to vidíš.
Vilan: Yup man.
Sithik: @ybnfwc: Em... Ahoj. Mám dotaz, co tu potřebuješ?
Chvíli trvalo, než se v chatu něco ozvalo; Sithik zavrčel. Ten nezvaný host se mu ani trochu nelíbil a patrně v tom nikdo z jeho party prsty neměl, takže se muselo jednat o někoho úplně nového, o šestého člověka v chatu. Pravděpodobně měl jako jeden z mála klíč k tomuhle chatu, ale to by muselo znamenat, že si někdo čte jejich rozhovory. Ne že by tu doposud řešili něco extra tajného, ale ten pocit ztráty soukromí Silasovi vadil.
Vilan to na druhou stranu bral docela na lehkou váhu - proč by se nechával vyprovokovat nějakým trollem? Těch už bylo, je a bude, nemělo tudíž cenu nad nimi ztrácet nervy.
Toky myšlenek obou dvou chlapců přerušil fakt, že se na chatu konečně něco zase dělo.
ybnfwc: woa
Sithik: @ybnfwc: Co máš na srdci?
Bílovlasý chlapec odpověděl okamžitě, jelikož netrpělivě čekal za obrazovkou a přešlapoval na místě. Vilan zatím nenapsal ani řádku, odmítal se do toho míchat, dokud to nebylo nezbytně nutné.
Sithik: Kamaráde, mám na tebe pár otázek, ano?
Sithik: Zaprvé: Jak ses dostal k tomuto chatu?
Sithik: Zadruhé: Jak se ti podařilo zjistit heslo?
Sithik: Zatřetí: Co tu vlastně potřebuješ?
Vilan → Sithik: Nespamuj, bro :D
Sithik zprávu poslanou do šepotu ignoroval. Byl až moc napnutý a netrpělivý, úpěnlivě čekajíc na odpověd nezvaného hosta. Narozdíl od Vilana neuměl brát věci, na kterých mu docela záleželo, na lehkou váhu.
Doufal, že se mu dostane vysvětlení, ale když se v chatu objevila nová zpráva, málem nadskočil.
ybnfwc: woa
❝Já s tím pamrdem- ne, nebudu se rozčilovat,❞ vydechl Sithik a pak udeřil pěstí do matrace ve snaze se nějakým způsobem uklidnit a zabránit explozi negativních pocitů. ❝Ale to si snad dělá prdel.❞ Při poslední větě se lehce zasmál, ale nešlo o pobavený smích - spíš se ze všech sil pokoušel to hodit za hlavu.
Jistě, čekal trochu víc od někoho, kdo se jim proboural do chatu, ale bylo zbytečné takhle zuřit, poznal to i on sám.
Sithik: Lidi, mizím odsud.
Sithik: A ty, ybnfwc, si tady klidně shnij.
Sithik opustil chat.
Nějakých pět minut se na chatu nic nedělo, pak se znuděný Vilan rozhodl, že nějakou tu zprávu napíše.
Vilan: Tak jsme tu zbyli jen my dva, co?
Chvíli čekal a měl pocit, že ani teď se odpovědi nedočká, ale...
ybnfwc: taky si říkám
Vilan: @ybnfwc: Oh well, kámo, tys odpověděl! Wow, to jsem teda nečekal.
ybnfwc: proč
Vilan: @ybnfwc: No to víš, jak jsi vytáčel Sithika, nečekal jsem, že bys odpověděl i mně. :D
Vilan: Každopádně by mě zajímaly tvé odpovědi na jeho otázky.
ybnfwc: nemám k tomu co říct
Vilan: @ybnfwc: Ne?
ybnfwc: nope
Vilan: @ybnfwc: Notááák, kámo, zajímá mě, jak ses sem dostal i přes ten klíč, co jsme sem dali! :D
ybnfwc: moje způsoby
Vilan: @ybnfwc: Jestli jseš někdo z NCh, tak mi sakra věř, že tě nakopu tak, že si nesedneš na prdel!! :D
ybnfwc: neudělal bys to
ybnfwc: popravde na to nemáš sílu
Vilan: @ybnfwc: Co prosím?
funnymouth opustil chat
Vilan: Ah, ty mamrde jeden zbabělej :D
Vilan opustil chat
❝Pááni,❞ protáhl se s úsměvem Vilan. Docela mu bylo líto, že jeho až moc seriózní kamarád bral takovou hovadinu, jako je kdosi novej na chatu, tak těžce: měl by se trochu víc bavit! A ne? Chybělo mu trochu zábavy. Nestalo se něco, o čem by měl Vilan vědět?
❝Kámo, asi tě vytáhnu ven, už mě sereš,❞ proběhla Vilanovi hlavou myšlenka, kterou by Sithikovi nejradši řekl, a poté si lehl na svou postel.
Holčičí skupinka tvořená Rachel, Avery, Marion, Barbarou, Janine a dalšími dívkami vypadala, jako že by se měla už rozejít. Každá z nich měla svůj směr a víceméně strávily venku asi až moc času, několik hodin proseděly v kavárně na zmrzlině. Arryin byla ráda, že se mohla taky zapojit do konverzace a bavit se s lidmi, avšak na druhou stranu byla docela napnutá z toho, jak asi skončili kluci. Z myšlenek vytrhl cybergothičku hlas růžovlasé kamarádky.
❝Jedeš dneska busem?❞
❝Em... Jo, proč se ptáš?❞ odpověděla Arryin.
❝Nó, já jen že nemám moc co dělat, a tak jsem tě chtěla trochu jakože doprovodit,❞ usmála se Ryiah. ❝Anebo s tebou prostě někam jít.❞
❝Tak ahój!❞ zarazil Avery, která se chystala něco říct, Marionin hlas; dívka na ně zvesela mávala.
❝Čaau!❞ ozvala se Ryiah a vyskočila, mávajíc jí zpátky. Arryin se jen otočila a lehce mávla rukou.
Teď tu zbyly jen ony dvě.
❝Můžeš mě doprovodit k zastávce,❞ odpověděla s úsměvem, náhle však jako kdyby někdo přepl vypínač a výraz na Averynině tváři se rázem změnil z nevinného na poněkud odvážný. ❝Mimo jiné, nevíš, co kluci?❞
❝Vilan na mě mrknul, takže by to mohlo znamenat, že se jim to povedlo... Můžem se přesvědčit!❞ vytáhla Ryiah mobil.
"Ne-e, nech to, data se ti budou vždycky hodit," položila Arryin dlaň na display Ryiahiného mobilu. "Jsme hnedka doma, obě dvě. Tohle tolik nespěchá." Tón jejího hlasu byl tak... Milý, přesvědčivý, až mateřský; rozhodně něco, co se krásně poslouchalo. A co skutečně přesvědčovalo. Ryiah vzhlédla a zabodla pohled do jejích laskavých, hnědých očí, a divila se, že se do nich ještě žádný kluk nezamiloval, že ten její pohled nikdo neobdivoval víc, než Ryiah sama.
"Tobě ani nemá cenu odporovat, stejně bys mě dokopala k tomu, abych ten mobil schovala," založila Ryiah přístroj zpátky do přední kapsy svých riflí. "Mám pocit, že zrovna tohle se klukům docela povedlo, ne?"
"No to jo, pokud se to povedlo... Rozhodně by to bylo super!"
"Co se plánuje na příště?"
Arryin byla slovy své kamarádky maličko vyvedená z míry. Čekala, že by si jejich parta dala od nějakého dalšího šťouchání do vosího hnízda menší pauzu.
"Když nic neříkáš, budu si muset odpovědět sama... Pokud dobře vím, tak šlo o ty hovadiny na webu školy... Co říkáš, že to bude vtipný?"
"To bude až za dlouho, že, Ryi?" zašeptala Arryin.
"Právěže vůbec ne! Zanedlouho bude jedna z těch školních slavností, myslím, že by nebylo špatný- Hele, zrovna ti jede bus! Okay, já půjdu, pak si zavoláme všichni dohromady, co ty na to? Promyslíme to a uvidíš, budeme se bavit! Jo a neskonči tak pacifisticky, jako Dakee, nechci mít na starosti ještě polepšování dalšího člověka, okay? Tak... Se měj!" nepustila Ryiah svou kamarádku ke slovu, pak ji obejmula a jen sledovala, jak nastupuje do autobusu. Když zmizela někde mezi sedátky, rozešla se směrem domů, cestou se usmála a tiše pro sebe si řekla spokojené "Yuss!"
Vilan vešel do místnosti.
Sithik vešel do místnosti.
Sithik: Tak to vidíš.
Vilan: Yup man.
Sithik: @ybnfwc: Em... Ahoj. Mám dotaz, co tu potřebuješ?
Chvíli trvalo, než se v chatu něco ozvalo; Sithik zavrčel. Ten nezvaný host se mu ani trochu nelíbil a patrně v tom nikdo z jeho party prsty neměl, takže se muselo jednat o někoho úplně nového, o šestého člověka v chatu. Pravděpodobně měl jako jeden z mála klíč k tomuhle chatu, ale to by muselo znamenat, že si někdo čte jejich rozhovory. Ne že by tu doposud řešili něco extra tajného, ale ten pocit ztráty soukromí Silasovi vadil.
Vilan to na druhou stranu bral docela na lehkou váhu - proč by se nechával vyprovokovat nějakým trollem? Těch už bylo, je a bude, nemělo tudíž cenu nad nimi ztrácet nervy.
Toky myšlenek obou dvou chlapců přerušil fakt, že se na chatu konečně něco zase dělo.
ybnfwc: woa
Sithik: @ybnfwc: Co máš na srdci?
Bílovlasý chlapec odpověděl okamžitě, jelikož netrpělivě čekal za obrazovkou a přešlapoval na místě. Vilan zatím nenapsal ani řádku, odmítal se do toho míchat, dokud to nebylo nezbytně nutné.
Sithik: Kamaráde, mám na tebe pár otázek, ano?
Sithik: Zaprvé: Jak ses dostal k tomuto chatu?
Sithik: Zadruhé: Jak se ti podařilo zjistit heslo?
Sithik: Zatřetí: Co tu vlastně potřebuješ?
Vilan → Sithik: Nespamuj, bro :D
Sithik zprávu poslanou do šepotu ignoroval. Byl až moc napnutý a netrpělivý, úpěnlivě čekajíc na odpověd nezvaného hosta. Narozdíl od Vilana neuměl brát věci, na kterých mu docela záleželo, na lehkou váhu.
Doufal, že se mu dostane vysvětlení, ale když se v chatu objevila nová zpráva, málem nadskočil.
ybnfwc: woa
❝Já s tím pamrdem- ne, nebudu se rozčilovat,❞ vydechl Sithik a pak udeřil pěstí do matrace ve snaze se nějakým způsobem uklidnit a zabránit explozi negativních pocitů. ❝Ale to si snad dělá prdel.❞ Při poslední větě se lehce zasmál, ale nešlo o pobavený smích - spíš se ze všech sil pokoušel to hodit za hlavu.
Jistě, čekal trochu víc od někoho, kdo se jim proboural do chatu, ale bylo zbytečné takhle zuřit, poznal to i on sám.
Sithik: Lidi, mizím odsud.
Sithik: A ty, ybnfwc, si tady klidně shnij.
Sithik opustil chat.
Nějakých pět minut se na chatu nic nedělo, pak se znuděný Vilan rozhodl, že nějakou tu zprávu napíše.
Vilan: Tak jsme tu zbyli jen my dva, co?
Chvíli čekal a měl pocit, že ani teď se odpovědi nedočká, ale...
ybnfwc: taky si říkám
Vilan: @ybnfwc: Oh well, kámo, tys odpověděl! Wow, to jsem teda nečekal.
ybnfwc: proč
Vilan: @ybnfwc: No to víš, jak jsi vytáčel Sithika, nečekal jsem, že bys odpověděl i mně. :D
Vilan: Každopádně by mě zajímaly tvé odpovědi na jeho otázky.
ybnfwc: nemám k tomu co říct
Vilan: @ybnfwc: Ne?
ybnfwc: nope
Vilan: @ybnfwc: Notááák, kámo, zajímá mě, jak ses sem dostal i přes ten klíč, co jsme sem dali! :D
ybnfwc: moje způsoby
Vilan: @ybnfwc: Jestli jseš někdo z NCh, tak mi sakra věř, že tě nakopu tak, že si nesedneš na prdel!! :D
ybnfwc: neudělal bys to
ybnfwc: popravde na to nemáš sílu
Vilan: @ybnfwc: Co prosím?
funnymouth opustil chat
Vilan: Ah, ty mamrde jeden zbabělej :D
Vilan opustil chat
❝Pááni,❞ protáhl se s úsměvem Vilan. Docela mu bylo líto, že jeho až moc seriózní kamarád bral takovou hovadinu, jako je kdosi novej na chatu, tak těžce: měl by se trochu víc bavit! A ne? Chybělo mu trochu zábavy. Nestalo se něco, o čem by měl Vilan vědět?
❝Kámo, asi tě vytáhnu ven, už mě sereš,❞ proběhla Vilanovi hlavou myšlenka, kterou by Sithikovi nejradši řekl, a poté si lehl na svou postel.
∴∵∴∵∴
Holčičí skupinka tvořená Rachel, Avery, Marion, Barbarou, Janine a dalšími dívkami vypadala, jako že by se měla už rozejít. Každá z nich měla svůj směr a víceméně strávily venku asi až moc času, několik hodin proseděly v kavárně na zmrzlině. Arryin byla ráda, že se mohla taky zapojit do konverzace a bavit se s lidmi, avšak na druhou stranu byla docela napnutá z toho, jak asi skončili kluci. Z myšlenek vytrhl cybergothičku hlas růžovlasé kamarádky.
❝Jedeš dneska busem?❞
❝Em... Jo, proč se ptáš?❞ odpověděla Arryin.
❝Nó, já jen že nemám moc co dělat, a tak jsem tě chtěla trochu jakože doprovodit,❞ usmála se Ryiah. ❝Anebo s tebou prostě někam jít.❞
❝Tak ahój!❞ zarazil Avery, která se chystala něco říct, Marionin hlas; dívka na ně zvesela mávala.
❝Čaau!❞ ozvala se Ryiah a vyskočila, mávajíc jí zpátky. Arryin se jen otočila a lehce mávla rukou.
Teď tu zbyly jen ony dvě.
❝Můžeš mě doprovodit k zastávce,❞ odpověděla s úsměvem, náhle však jako kdyby někdo přepl vypínač a výraz na Averynině tváři se rázem změnil z nevinného na poněkud odvážný. ❝Mimo jiné, nevíš, co kluci?❞
❝Vilan na mě mrknul, takže by to mohlo znamenat, že se jim to povedlo... Můžem se přesvědčit!❞ vytáhla Ryiah mobil.
"Ne-e, nech to, data se ti budou vždycky hodit," položila Arryin dlaň na display Ryiahiného mobilu. "Jsme hnedka doma, obě dvě. Tohle tolik nespěchá." Tón jejího hlasu byl tak... Milý, přesvědčivý, až mateřský; rozhodně něco, co se krásně poslouchalo. A co skutečně přesvědčovalo. Ryiah vzhlédla a zabodla pohled do jejích laskavých, hnědých očí, a divila se, že se do nich ještě žádný kluk nezamiloval, že ten její pohled nikdo neobdivoval víc, než Ryiah sama.
"Tobě ani nemá cenu odporovat, stejně bys mě dokopala k tomu, abych ten mobil schovala," založila Ryiah přístroj zpátky do přední kapsy svých riflí. "Mám pocit, že zrovna tohle se klukům docela povedlo, ne?"
"No to jo, pokud se to povedlo... Rozhodně by to bylo super!"
"Co se plánuje na příště?"
Arryin byla slovy své kamarádky maličko vyvedená z míry. Čekala, že by si jejich parta dala od nějakého dalšího šťouchání do vosího hnízda menší pauzu.
"Když nic neříkáš, budu si muset odpovědět sama... Pokud dobře vím, tak šlo o ty hovadiny na webu školy... Co říkáš, že to bude vtipný?"
"To bude až za dlouho, že, Ryi?" zašeptala Arryin.
"Právěže vůbec ne! Zanedlouho bude jedna z těch školních slavností, myslím, že by nebylo špatný- Hele, zrovna ti jede bus! Okay, já půjdu, pak si zavoláme všichni dohromady, co ty na to? Promyslíme to a uvidíš, budeme se bavit! Jo a neskonči tak pacifisticky, jako Dakee, nechci mít na starosti ještě polepšování dalšího člověka, okay? Tak... Se měj!" nepustila Ryiah svou kamarádku ke slovu, pak ji obejmula a jen sledovala, jak nastupuje do autobusu. Když zmizela někde mezi sedátky, rozešla se směrem domů, cestou se usmála a tiše pro sebe si řekla spokojené "Yuss!"
Žádné komentáře:
Okomentovat